Baňkování neboli baňková masáž

Ve starověké Číně existovalo mnoho léčebných metod. Mnohé z nich jsou dnes součástí nejrůznějších moderních technik masáže. Baňkování prošlo dlouhým vývojem a postupným zdokonalováním. V západních zemích se dnes používá především k efektivní léčbě pohybového aparátu. Působení této metody je však daleko širší a lze ji tak velmi dobře využít i jako podpůrnou léčbu při potížích s vnitřními orgány, jako jsou zažívací, vylučovací a dýchací systémy a mnoho dalších částí našeho organismu.

Typy baněk používaných pro baňkování

Každý masér má své zažité techniky a přizpůsobuje je potřebám pacientů a používá také jiné pomůcky. Existuje několik druhů baněk, jejichž účinky a použití se mírně liší, nicméně všechny pracují na principu vytváření podtlaku v místě přiložení na kůži. Podle typu masážní baňky je podtlak vytvářen buď mechanicky, nebo rychlým zahřátím a následně postupným ochlazením vzduchu v baňce. K zahřátí se často používá plamen svíčky, hořící knot, nebo zapalovač. Baňky mohou být skleněné nebo plastové. Avšak profesionálové se spíše kloní ke skleněným baňkám. Plastové jsou vhodné spíše pro domácí použití a baňkování sebe sama.

Jak probíhá baňkování

Při baňkování jsou přikládány baňky na kůži a to buď přímo na místo, které chceme prohřát a promasírovat nebo případně na místo, kde se nachází akupunkturní body a reflexní plošky orgánů, jejichž funkci potřebujeme podpořit. Po vytvoření podtlaku v baňce (ať už ochlazováním vzduchu, nebo mechanicky), se pokožka v baňce přisaje, vyboulí, respektive napne a tím se prokrví, prohřeje a okysličí. Tím dojde v dané oblasti k odplavení nahromaděných škodlivin a toxických látek, ale také ke svalové úlevě či úpravě. Pokud jsme přikládali baňku na akupunkturní bod nebo na reflexní zónu, předali jsme tím také harmonizační impuls danému orgánu. Sekundárním následkem podtlaku je popraskání jemných vlásečnic a vznik malého lokálního zčervenání v místě baňkování. To však není škodlivé a během několika dní zcela vymizí. Podle intenzity zbarvení lze určit stupeň prokrvení daného místa, ale také míru dysfunkce orgánu, na jehož akupunkturní bod byla baňka přikládána.

Baňkování lze kombinovati s jinými masážními technikami. Přisátou baňkou můžeme dělat například krouživé pohyby a tím dosáhnout k prokrvení, prohřátí a intenzivnímu okysličení větší plochy. Zkušený masér dokáže baňkami působit povzbuzujícím, ale také zklidňujícím způsobem.

Pozitivní působení a použití

Celý tento proces pozitivně ovlivňuje nejen prokrvení a dané lokality a funkci orgánu na který takto působíme, ale také funkci všech navazujících orgánů a látkovou výměnu celého organismu a imunitu organismu.

Z těla se odplavují lymfatickým systémem a potními žlázami nečistoty (metabolity).
Tkáň se prokrví, dochází k pročistění krve a zlepšení krevního oběhu.
Tkáň se prohřeje a prokrví a tak se intenzivně uvolní zatuhlý sval a odstraní se bolest.
Dochází k nabuzení imunitního systému, urychlí se látková výměna ve svalech.
V jednotlivých oblastech pozitivně ovlivňujeme funkci vnitřních orgánů např.: plíce, slezina, žaludek atp.
V oblasti šíje můžeme docílit např. zmírnění bolestí hlavy, oddálení migrén.
V oblasti hrudní páteře pomáháme při suchém kašli, zánětu průdušek, astmatu, ovlivňujeme horečku, spouští se pocení při nachlazení.
V oblasti bederní páteře např. pozitivně stimulujeme při potížích s ledvinami, odstraňujeme bolest při menstruaci.

Jak se chovat po masáži
Po baňkování byste se měli cítit uvolnění, prohřátí a energeticky povzbuzení. Jelikož po baňkování vznikají mírné krevní výrony (modřiny, lidově “cucflek”) doporučuje se do vymizení nevystavovat pokožku přímému slunci nebo působení v soláriu.

Baňkování se nedoporučuje u následujících indikací:

  • poruchy krvetvorby, vyšší, nebo nižší srážlivost krve,
  • nádorová onemocnění,
  • psychicky labilním jedincům,
  • při těžkém vyčerpání,
  • onemocnění kůže v místě masáže,
  • zvýšená citlivost pokožky na zevní mechanické vlivy.

Facebook

Likebox Slider Pro for WordPress