Fyzioterapie

Jedná se o techniku, která je součástí rehabilitace. Zabývá se léčbou poúrazových stavů, poruch a bolestí pohybového aparátu. Fyzioterapie úzce souvisí i s fungováním vnitřních orgánů, nervového systému a snaží se pracovat s člověkem jako s celistvou bytostí. Pomocí fyzioterapeutických technik pracuje masér se svaly a klouby, ale i celým kosterním aparátem. Ve fyzioterapii je kladen velký důraz na propojení s ostatními zdravotními obory a terapiemi.

Historie fyzioterapie

Počátky fyzioterapie sahají až do starého Řecka, kdy řečtí humanisté zkoumali vliv pohybu a manipulace se svaly na celkovou kondici lidského těla a pozitivní působení na stav nejrůznějších potíží a onemocnění. K velkému rozvoji fyzioterapie pak došlo v devatenáctém a dvacátém století, kdy byly její účinky zkoumány novodobou vědou a stává se nedílnou součástí ozdravných a rehabilitačních cvičení. Brzy jsou doloženy jasné a přesvědčivé důkazy o blahodárném působení fyzioterapie u pacientů s onemocněními mozku a nervového systému. Jedná se například o případy s prodělanou mozkovou poruchou nebo cévními poruchami. Fyzioterapie tak začíná být používána také pro zlepšování stavu pacientů s nejrůznějšími vrozenými, ale i získaným poruchami hybnosti.

Facebook

Likebox Slider Pro for WordPress