Masážní baňky

Masážní baňky jsou prastarou pomůckou využívanou po mnoho tisíc let. Pro profesionální masáže se používají skleněné baňky různých velikostí, nicméně princip jejich fungování a aplikace jsou stejné. Masér prohřívá vnitřek baňky a poté ji přiloží na kůži masírovaného. Postupným chladnutím vzduchu pak dochází k podtlaku a přisátí baňky. Kůže se napne, vyboulí – tím dochází k jejímu prokrvení a intenzivnímu vylučování škodlivých látek z těla. Podle zbarvení kůže pak lze usoudit, kolik škodlivin se tímto místem vyloučilo. Doba, po kterou je třeba nechat baňku přisátou na těle, je velmi individuální a je na zkušenostech maséra, aby správně odhadl okamžik, kdy je třeba baňku sejmout. Po baňkování zůstávají na kůži červená kolečka, která však nejsou trvalá. Jedná se o mírné podlitiny způsobené popraskáním jemných povrchových cévek. Tyto skvrny nejsou bolestivé, nevytéká z nich žádná tekutina a během několika dní dojde k jejich samovolnému vymizení.

Pokud by snad došlo k drobnému poranění kůže, nebo naskočení puchýřků, není se třeba obávat, protože i takovéto ranky brzy samy vymizí.

Délka celé procedury

Vše závisí na pocitech masírovaného a empatii maséra, který musí poznat co nejlépe, jestli je třeba v masáži pokračovat, nebo ji na chvíli přerušit či ukončit. Pro některé lidi bývá tato metoda mírně bolestivá, proto je dobré její délku udržet v rozmezí 5 – 25 minut.

Účinky a kontraindikace

Baňkování je vynikající metodou zejména tam, kde je třeba dosáhnout co nejintenzivnějšího efektu a maximálního uvolnění svalového napětí. Baňkami však lze působit i reflexně pomocí přikládání na akupresurní body a reflexní zóny kdekoli na těle. Baňky nelze přikládat pouze tam, kde to není technicky možné a nedošlo by k přisání, na měkké tkáně a na kůži, která je poraněná, nemocná, nebo jinak předem poškozená.

Používané emulze a masážní oleje

Před baňkováním je dobré kůži namasírovat a promazat masážním olejem. Typ masážního oleje není v tomto případě až tak podstatný, ale měl by být spíše řidší, aby dobře prostupoval pokožkou a připravil ji tak na napínání podtlakem.

Vývoj baňkování

Historie baňkování sahá až do starověku, kdy byla tato metoda běžně používána léčiteli a šamany při různých očistných praktikách a rituálech.

Ohňové baňky

Ohňové skleněné masážní baňky

Jedná se o baňky určené především pro profesionály, kteří používají pro vytvoření podtklaku vzduchu v baňce, zahřívání ohněm. Jejich průměr může být (díky pevnosti skla) vyšší.

Borosilíkaté baňky

Jedná se o baňky vyráběné z borosilikátového polotovaru. Tento materiál je často používán na výrobu laboratorního skla. Je tedy velmi odolný a díky této vlastnosti hojně používaný v chemických provozech.

Bezohňové baňky

Masážní baňky s ventilkem

Tyto baňky mají ventilek, pomocí kterého lze vysát z buňky část vzduchu a vytvořit tak podtlak. K vysávání vzduchu je používána speciální odsávačka, která se dodává samostatně, ale může být i součástí masérské sady. Nespornou výhodou tohoto systému je možnost regulace podtlaku v baňce.

Borosilikátové masážní baňky

Masážní baňky vyráběné borosilikátového polotovaru, vybavené ventilkem pro vytvoření podtlaku za pomocí pumpičky.

Gumové baňky

Tento typ je velmi dobrým pomocníkem všude tam, kde nelze pracovat s ohněm a také pro domácí masáž sebe sama nebo partnera.

Silikonové baňky

Jsou vyrobeny ze silikonu, který je velmi trvanlivý, pružný a přitom i pevný.

Plastové baňky

Hodí se, podobně jako gumové baňky, všude tam, kde nelze používat oheň a i přesto je třeba dosáhnout kvalitního prokrvení pokožky. K vytvoření podtlaku se používá odsávačka, která přes ventilek odsaje z vnitřku baňky část vzduchu.

Tvary baněk

  • sloupové,
  • kulovité,
  • s širokým límcem.

Facebook

Likebox Slider Pro for WordPress